Slovo dalo slovo a Kobry vyrazily poměřit síly s Moravandama. Sezóna je za námi, tak proč nevyužít možnosti se sklouznout a naposlóchat brněnské hantec.

Busík tentokrát nebyl k dipozici, a tak se improvizovalo kdo s kým, kdy a kde, což mělo za následek stav těsně před infarktem a pár nových vrásek na čele Mr. C. Ale klaplo to a Kobry mohly nastoupit k prvnímu zápasu proti domácím kocórům (Valkyries). Zázrak se nekonal, výsledek 1:7 není zrovna lichotivý. No co, zkusíme to proti již dobře známým Mambám z Tábora. A bylo to o fous 3:2.

Dobrá, dobrá. Pro dnešek stačilo, jedeme na hotel, a pak na společnou večeři. Restauračka/bar byla nedaleko, procházka večerním Brnem nikomu nevadila a po několika krýglech došlo na avizované karaoke. Olééééé, to bylo něco pro Kobry. Někdo by mohl poznamenat něco o kvalitě, ovšem kvantita byla nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná. OK, zavíračka kolem půlnoci, zpět na hotel.

Ráno malé překvapení – avizovaná snídaně v hotelu se nekoná, takže kam teď? Někdo čajovna, jiný Albert, další na česnečku na zimák. Do kabiny dorazily všechny Kobry včas a jde se na led proti papírově slabším Rytířkám z Blanska. Světe div se, vykleply Kobry s úsměvem na rtu 0:5, takže čtvrté místo ze čtyř. No nic moc.

Co dodat? Potvrdil se průběh sezony 2021/22. Ano, Kobry zůstaly o pouhý bodík na druhém místě ale…Výsledné ligové i brněnské skóre dost napovídá. Máme, až na výjimky, bezzubý útok a čest (mohl bych použít i jiné slovo) zachraňuje gólmanka a rychlé hráčky z obrany. Prostě máme před sebou dost práce. Pobrobnější rozbor důvodů by vydal na samostatný článek, takže jen krátký závěr.

Kdo mě v Brně příjemně překvapil? Elina svou velmi dobrou poziční hrou a přehledem na place a Anča, která se po nedobrovolné delší pauze konečně chytila (snad i díky přesunutí do obrany), profičela celé hřiště a elegantně zavěsila nad lapačku gólmanky.

Jiřina

FOTOGALERIE