V nadcházející sezóně hokejové ženské ligy dojde k výrazným změnám. První a druhá liga žen se sloučí do jednoho prvoligového celku, a Kobry tak čeká řada náročných utkání. Co to bude znamenat pro tým, a jak tuto změnu vnímají, nám pověděli trenéři pražských hokejistek Vladimír Václavík a Milan Cvrkal.

V sezóně 2022/2023 se Kobry přece jen podívají do první ligy. Jak hodnotíte rozhodnutí svazu sloučit první a druhou ligu?

Vladimír Václavík (Foto: Zuzana Jarolímková)

Vladimír Václavík: Je to zvláštní, nicméně pro Svaz asi nejpohodlnější řešení. Odpadla jim část administrativy, není třeba vymýšlet nějaké postupové klíče a stačí udělat jenom jedno rozlosování, s jehož termínem byly v minulosti vždycky problémy… Navíc v době, kdy se všichni snaží přijít na systém zlepšení stavu českého hokeje a je kritizován i velký počet “vrcholových” týmů v různých kategoriích (tolik špičkových hráčů tady prostě není), bylo trochu naivní snažit se ženský hokej pozvednout tím, že rozšířím vyšší ligu.

Milan Cvrkal: Já to hodnotím negativně. Náš návrh na Svaz byl spíše podpořit rozšiřování soutěže – motivovat další týmy, aby se připojily, a rozšířily tak základnu týmů, která by umožnila vznik vícestupňové soutěže podle výkonnosti. Nebo alespoň rozšíření současné první i druhé ligy zároveň. Ve výsledku by se potkávaly týmy s podobnou výkonností, což současný model dost zásadně omezil. Přijde mi to jako nepromyšlená snaha koncentrovat hráčskou základnu jen do jedné soutěže a na celé podhoubí ženského hokeje se vykašlat. Věřím ale, že svaz nakonec brzy přijde na to, že zápas, který prohrají 0:20, nemůže začínajícím týmům a hráčkám nic dát – stejně jako naopak hráčkám s potenciálem pro reprezentaci takový zápas k rozvoji vůbec nijak nepomůže.

Většina týmů z původní 2. ligy žen se do nového systému soutěže rozhodla nepřihlásit, padla tato otázka i na Kobře?

VV: Ne. Jak říká klasik: “Nikdy, nikdy nad tím nebudeme uvažovat!” Kobra do oficiálního ženského hokeje historicky patří a těžko by se podařilo tým udržet pohromadě bez možnosti hrát o ligové body.

MC: Sice padla, ale z vícero důvodů jsme se celkem rychle rozhodli pro přihlášení. V tuto chvíli je to podle nás lepší varianta, než být mimo soutěž a organizovat pouze přátelské zápasy. Sportovně si myslíme, že nám to může dát nějaké srovnání s vyšší úrovní, i když to bude pravděpodobně spíš v duchu hesla “není důležité vyhrát, ale zúčastnit se” (smích). Hlavně také doufáme, že se to co nejdříve zase změní k lepšímu modelu, který opět osloví víc týmů ze všech úrovní.

Soupeřky z první ligy jsou herně bezesporu na vyšší úrovni, plánujete tomu přizpůsobit zápasovou sestavu?

VV: Samozřejmě. Hrajeme prostě vyšší ligu proti kvalitnějším soupeřkám, a náš herní projev musí být proto vyzrálejší. Máme v současnosti určitý počet hráček, které jsou schopny adaptovat se na rychlejší hru a ty budou přednostně nastupovat v zápasech první ligy. Náš kádr je však natolik široký, že jsme využili nabídku připojit se do projektu všech bývalých týmů druhé ligy, které v sezoně odehrají soutěž organizovanou Libereckým svazem. V této plnohodnotné soutěži dostanou možnost ukázat své kvality i hráčky, na které hvězdná budoucnost teprve čeká a icetime by jim v ligové soutěži přibýval velice pomalu.

Milan Cvrkal (Foto: Zuzana Jarolímková)

MC: Asi to bude nutné, ale doufáme, že to nebude pro tým nijak zásadní. Vzhledem k tomu, že dáváme šanci všem hráčkám na všech úrovních dovedností, včetně začátečnic, tak je objektivně nutné říct, že na první ligu část z nich zatím nemá. Špička druhé ligy je v našich podmínkách úplně jinde než třeba Karlovy Vary nebo Pardubice z první ligy. Z tohoto důvodu vlastně celkem dobře chápu týmy, které se nepřihlásily do takovéto soutěže. Nicméně kádr máme naštěstí dostatečně široký, takže se spíš pokusíme, možná jako jediný ženský tým v republice, mít i B tým (smích). Zápasové vytížení tak dopřejeme opět všem našim holkám. Samozřejmě se budou oba týmy trochu prolínat, takže si vlastně vytvoříme svůj vlastní farmářský tým (smích). Pokud to budeme zvládat, tak zkusíme oba modely – jak náročnější ligovou soutěž, tak i přátelské zápasy nebo turnaje. Všechny holky potřebují hrát zápasy a zároveň je důležité, aby všechny dostaly šanci na rovnocenná utkání, která se mohou pokusit vyhrát.

Vítáte možnost zahrát si proti papírově silnějšímu soupeři, nebo máte spíše obavy, jak to zapůsobí na náladu v týmu?

(Foto: Zuzana Jarolímková)

VV: Na jednu stranu to vítáme, avšak musíme být připraveni na to, že než se na nové soupeřky “naladíme”, bude to asi trochu bolet. Nicméně, Kobry již v minulosti ukázaly, že jsou schopny udržet si dobrou náladu i v těžkých časech.

MC: Spíš než obavy bych to za sebe nazval respektem k realitě. Jednoznačně je nutné si říct, že to, co ve druhé lize hrají v týmu obvykle jedna až dvě holky, už v první lize většinou zvládnou prakticky všechny. Ale převládá ve mně chuť to prostě zkusit, protože si naopak myslím, že nám to může i přes případné vyšší prohry hodně dát. Poslední sezóny se nám navíc ve druhé lize celkem dařilo, takže tým získal pocit, že bychom to mohli aspoň zkusit. Část z nás ovšem pamatuje i sezóny, kdy to taková sláva nebyla a zažili jsme i vysoké prohry. Sportovní náladu to určitě nezvedne, ale jsem si jistý, že týmového ducha nám to nezlomí. Hrajeme soutěže už docela dlouho, jsme jeden z nejdéle fungujících ženských týmů (od roku 1987, pozn. red.), a tak víme, že každá sezóna může být jiná, ale každá nám něco pozitivního vždycky dá.  

Chystáte nějakou speciální přípravu do nadcházející sezóny?

VV: Jak se to vezme… Síla Kobry spočívá v tom, že upřednostňujeme kolektivní herní projev nad individualitami a jejich “sbíráním bodů”. Toto trénujeme už delší dobu a budeme v tom pokračovat. Samozřejmě, že tzv. ligová část týmu bude muset herní cvičení provádět ve vyšším tempu a občas vymyslet i něco navíc. A to budeme vyžadovat.

(Foto: Zuzana Jarolímková)

MC: Nic zásadního asi měnit nebudeme, myslím, že loni se nám za daných okolností příprava celkem povedla. Soustředění proto plánujeme v podobném duchu a tréninky v sezóně si také zachovají obdobný rozsah a složení. Nicméně pár změn vyzkoušíme. Okolnosti nás donutily trochu pozměnit model soustředění, takže suchá část bude možná víc “mokrá” a zařadíme pár nových aktivit jako třeba plážový volejbal. Beru to jako takovou psychickou přípravu na prvoligovou sezónu, takový teambuilding (smích). Vzhledem k očekávaným vyšším nárokům ligy se plánujeme víc věnovat i osobním soubojům a pilovat bojovnost, kterou budeme potřebovat. Možná sáhneme pro zpestření i k bojovým sportům, protože to pro nás letos v lize asi bude boj (smích). Nicméně v rámci financí si zase nemůžeme dovolit žádné velké zázraky, takže hlavní část přípravy zůstane stejná jako poslední dva až tři roky.